Chtěl psa, má chovatelskou stanici. Příběh Tomáše, který propadl Parson Russel teriérům

archiv T. Pospíšila

Tomáš Pospíšil byl klasický milovník pejsků, který si po osamostatnění řekl, že jednou bude mít vlastního psího kamaráda. Má nakonec dva. A dokonce i chovatelskou stanici. A nedávno si zkusil, jaké to je pečovat o sedm štěňat. Jak říká, zkušenosti k nezaplacení.

 

Jak to všechno začalo, než jste se dostal k chovu?

Zájem o psy jsem měl od té doby, co mi rodiče pořídili jako dítěti štěně anglického kokršpaněla. V rodině měl téměř každý doma psa, takže nebylo těžké k nim přilnout, a to se odrazilo i v rozhodnutí, jakého domácího mazlíčka si pořídit společně s prvním samostatným bydlením. Začal jsem navštěvovat různé kynologické akce, povídat si s lidmi na výstavách psů a více se o kynologii zajímat. Čím více jsem poznával jednotlivá plemena, tím těžší rozhodnutí bylo, na jaké se zaměřit. Stále jsem však hledal psího kamaráda bez jakýchkoliv výstavních nebo chovatelských ambic. Volba nakonec padla na Parson Russel teriéra (dále PRT) a já si jel pro fenku s průkazem původu, avšak nevhodnou do chovu. Po dalším roce jsem se stal hrdým majitelem krásné a nadějné fenky, opět PRT, s průkazem původu.

 

Věděl jste od začátku, že chcete chovatelskou stanici?

Chovatelskou stanici jsem se rozhodl zřídit až na základě výstavních úspěchů a zdravotních vyšetření mé druhé feny. Říkal jsem si, že tak pěkná fena s tak zajímavým rodokmenem by mohla mít pěkná štěňata a být přínosem pro český chov. Stala se tedy zakladatelkou mé chovatelské stanice Nikidar. Nikdy před tím by mě nenapadlo, že rok od pořízení první feny PRT se stanu majitelem druhé, která mi přivede na svět první vrh krásných parsonů.

Co všechno jste musel vzít v úvahu, než padlo rozhodnutí, že budou štěňata?

Především jsem musel vědět, že pro štěňata budu mít odpovídající prostor, dostatek času, finančních prostředků a hlavně dostatek trpělivosti. Co se prostoru týče, říkal jsem si, že tak malé plemeno jako je Parson Russel teriér přeci nemůže potřebovat tolik prostoru. Naivně jsem si myslel, že ohrádka 2×2 m bude stačit. To by ovšem nesměla být štěňata tohoto plemene aktivní jak kdyby byla odkojena na energy drinku. Zhruba do 14ti dnů života jim stačila porodní bedna. Následovala zmiňovaná ohrádka a nyní v 6 týdnech jejich života jim nestačí místnost 25 m2. Možná je to o tom, co jim kdo je schopen nabídnout, ale čím méně prostoru jim chovatel poskytne, tím více je sám proti sobě. Čas je asi to nejdůležitější. Štěňatům stačí dvě hodiny na to, aby vám z předem naklizené a savými podložkamivystlané ohrádky či místnosti udělala kůlničku na dříví a cosi připomínající veřejné wc. Takže člověk musí dostatečně předem zvážit, jak moc si cení svého bytu, co je schopen štěňatům nabídnout a poté se už jen obrnit trpělivostí.

Povedlo se krytí hned, nebo se partner vybíral déle?

Už nějaký čas před samotným háráním feny jsem se snažil pečlivě vybrat kvalitního krycího psa pro svou fenu. Zhruba půl roku před háráním jsem si dělal takové interní výběrové řízení a v nejužším kole vyhrál pes importovaný do Česka z Francie. Věděl jsem, že chci odchovat především zdravá ale také pěkná a celkově kvalitní štěňata se zajímavým rodokmenem. Díky pravidelnému hárání si může majitel přibližně určit, kdy asi bude fena hárat a tím i naplánovat jak krytí, tak i samotný porod a odběr štěňat. Já chtěl štěňata na léto, a tak se taky povedlo. Za psem jsme jeli jen jednou a díky veterinárnímu vyšetření hladiny progesteronu (zjištění doby ovulace) jsme jeli téměř na jistotu. Zhruba po 28 dni jsem šel s fenou na sono a to potvrdilo zabřeznutí.

12976936_1190793434265753_3365120351869621624_o

Jak se má pečovat o březí fenu?

V prvních zhruba 30 dnech není potřeba extra zvýšená péče o fenu. Může být spavější, unavená, více hladová, ale také nemusíte poznat žádné změny chování. Stravu jsem začal zpestřovat a navyšovat množství až ve druhé polovině březosti. Zdravá fena si sama určí míru pohybu i stravy, ale samozřejmě všeho moc škodí a např. dva týdny před porodem už jsem fenu nosil do schodů. Jelikož mám hrubosrstou fenu, nechal jsem ji v polovině březosti upravit srst, abych ji tím při péči o štěňata později nemusel trápit. Čím více se blíží porod, tím více fena potřebuje venčit a péče o ní je již zvýšená. Já osobně s fenou již už tři dny před porodem spal u porodní bedny a věděl jsem proč to dělám, při porodu bylo znát, že mám její plnou důvěru.

Chodí březí fenka na nějaké pravidelné kontroly, a kdy jste věděli, kolik štěňat nakonec bude?

Myslím si, že dříve jak ve 28. dnu od nakrytí nemá smysl s fenou na nějaká vyšetření chodit. Samozřejmě vyjímkou jsou nečekané zdravotní problémy. Co se zjištění březosti a počtu štěňat týče, je možné od zmiňovaného 28. dne na sonu potvrdit březost a zhruba odhadnout počet plodů. V tuto chvíli jde vždy ale čistě o odhad. Na další sono jsme šli až tehdy, když měla fena pár dní do termínu porodu a tak jako napoprvé, viděl veterinář 5 prcků. Jaké to pak bylo překvapení, když fena porodila sedmé štěně. Přesnější je vyšetření RTG, ale nechtěl jsem tím fenu zatěžovat. Sono nám stačilo a moment překvapení byl milý.

Jak jste postupoval v péči po porodu?

Co se porodu a poporodní péče týče, je o tom vydáno mnoho knih. Je dobré se předem informovat u někoho z chovatelů a dost toho přečíst. Jsou to mnohdy rady k nezaplacení. Zhruba prvních 14 dní se o štěňata stará fena sama. Pravidelně kojí a uklízí po nich. Poté už je na chovateli, aby převzal roli uklízečky a asistentky. Denně od porodu se štěňata váží a zapisují, aby byl přehled o nabývání váhy a prospívání štěňat. Později už přijde na řadu uklízení a dokrmování. Vždy v závislosti na počtu štěňat, laktaci feny a plemeni. Samozřejmě nesmíme zapomínat na opravdu kvalitní krmení feny a pravidelnému venčení. Štěňátka, která jsou již v době 8 týdnů třikrát odčervena, řádně očkována, patřičně zvyklá na chod domácnosti můžou přijít do nových rodin.

Byly nějaké neočekávané problémy, nebo všechno proběhlo hladce?

Neočekávané problémy si troufám říct nebyli. Možná díky tomu, že jsem počítal opravdu se vším. Předem jsem o porodu informoval chovatelku, která mi byla nápomocna po telefonu, a veterináře, který by v případě potřeby pomohl. Příprava na porod trvala bezmála 22 hodin a porod samotný asi hodinu. K mému překvapení se narodilo sedm zdravých štěňat a mile mě překvapila fena, která bez váhání věděla co má dělat. Příroda to má prostě dobře zařízené.

13090700_1195971587081271_2016921421_o

Asi je na tuhle otázku ještě brzy, ale plánujete další krytí?

Přiznám se, že nyní nastane odpočinek a s fenou se chci ještě zúčastnit nějakých výstav. Pokud vše půjde jak má, rád bych ji třeba za dva roky nechal znovu nakrýt a nechat si pokračovatelku chovu. Zkušenosti to byli úžasné a jsem na svou fenu patřičně hrdý. Musím ale dodat, že smečka sedmi parsonů dá zabrat a těším se – a psí máma snad ještě víc – na odpočinek a klid.

Už jsou všechna štěňata rezervovaná, nebo si některá z nich necháte?

Pět ze sedmi štěňat jsou již zadána. Zbylí dva pejsci jsou v jednání a troufám si napsat, že mám z nových páníčků zatím jen radost a že se u nich budou mít skvěle. Původně jsem si štěně nechávat nechtěl, pak mě zcela okouzlil jeden pejsek z vrhu, ale rozum zvítězil. Takže žádný prcek doma nezůstane, a i když je při předávání novým páníčkům potajmu obrečím, dva parsoni doma prozatím stačí. Třeba příště.