Pozor, klíště! Na každého psa funguje něco jiného

Klíšťata číhají všude.

Bezpečných možností, jak ochránit psa před klíšťaty je dnes poměrně hodně. Širokou škálu spot-onů – lidově nazývaných „kapičky za krk“, různých sprejů, šamponů a postřiků či obojků, doplňují v posledních letech stále více populární žvýkací tablety. Každý z těchto způsobů podání účinné látky má své výhody a nevýhody, navíc platí staré dobré veterinární přísloví, že každému psovi funguje na klíšťata jiný preparát. Klíčové otázky zodpovídá MVDr. Štěpán Vencl.

Možností, jak chránit psa před klíšťaty je mnoho. Jak tedy vybrat ten správný preparát?
Opravdu nelze zjednodušeně označit nějakou skupinu preparátů za nefunkční a jinou za vždy fungující. A netřeba proto hned házet flintu do žita, pakliže se nám na první pokus nepodařilo nalézt preparát, který našemu pejskovi nejvíce vyhovuje. Po vyprchání účinků jednoho preparátu vyzkoušíme jiný, který obsahuje jinou účinnou látku. Varuji však chovatele před používáním různých prostředků, včetně antiparazitárních obojků, u jednoho psa současně, a to i když jsou tyto prostředky volně prodejné. Některé kombinace sice jsou bezpečné, ale naopak jiné mohou velmi vážně ohrozit zdraví psa. Proto dříve než nějaké preparáty souběžně použijeme, tak je vhodné se nejprve zeptat veterinárního lékaře, zda je příslušná kombinace přípravků slučitelná či nikoliv. Dalším rizikem je rozdělování přípravků určených pro větší plemena mezi několik menších psů. Některé preparáty obsahují různé hmotnosti účinných látek v léčivech pro větší a menší plemena a prostým rozpůlením dávky pro velkého psa tak nemusí chovatel trefit dávku pro psa malého. Pro dobrou účinnost spot-onů a správné rozprostření jejich účinných látek na těle psa je zase zapotřebí dostatečné množství pomocných látek v preparátu. Rozdělením spot-onu tak sice můžeme získat vhodné množství účinné látky, ale ta se už nebude schopna rozprostřít na celé tělo psa. Výsledným efektem rozdělování preparátů je většinou nedostatečná účinnost preparátů, zvyšování odolnosti populace parazitů vůči účinným látkám a samozřejmě nespokojenost chovatelů.
Klíště může uškodit psovi i jeho pánovi.
Jak moc je vlastně důležité chránit se před klíšťaty?

Obranou psa proti klíšťatům chráníme nejen jeho zdraví, ale i naše vlastní zdraví. Samice klíšťat, které sají krev na hostitelích, mají několik vývojových stádií. Pakliže se samice nasaje již dost krve, tak se samozřejmě z hostitele pustí a zůstane v prostředí. Není ovšem zcela běžné, že bychom někdo v bytě měli živá vývojová stádia klíšťat, která čekají na hostitele. Ten kdo nemá psa ošetřeného proti klíšťatům, však jistě zná krvavé skvrny na podlaze, které vzniknou rozmáčknutím klíštěte botou. Tímto způsobem si přímo zanášíme nebezpečné viry, bakterie a krevní parazity, kterým slouží klíště jako přenašeč, do našich domovů a riskujeme tak nakažení stejně, jako kdyby klíště sálo na nás.

Jak přesně mohou klíšťata uškodit psům samotným?

Klíšťata škodí psům dvěma  cestami. Za prvé jsou to přenašeči infekčních onemocnění, která mohou závažným způsobem ovlivnit zdravotní stav psa. Asi tím největším rizikem je lymská borelióza, tedy bakteriální onemocnění, které je přenosné jak na psy, tak na člověka. Naopak klíšťová encefalitida je u psů poměrně vzácné onemocnění. Z dalších nemocí, jejichž původci jsou klíšťaty přenášeni, lze jmenovat ehrlichiózu, anaplasmózu, babeziózu, velmi vzácně i tularemii či Q-horečku. V zahraničí, zejména v oblastech Středomoří, Severní Ameriky či Asie, kam dnes již chovatelé běžně se psy cestují, však klíšťata přenášejí i původce dalších a pro nás naštěstí exotických nákaz. A za druhé – svou aktivitou klíšťata přímo poškozují kůži psa. Zejména jejich masivní invaze mohou způsobovat u psů neklid, někteří psi se intenzivně drbou a v místě kde bylo klíště uchyceno, může vzniknout chronický zánět (granulom). Granulomy vznikají zejména v případě druhotné bakteriální infekce v místě, kde klíště porušilo kůži. Větší invaze klíšťat mohou také ojediněle u některých psů způsobit tzv. klíšťovou paralýzu, což je onemocnění, které vzniká v důsledku uvolnění enzymů klíšťat do kůže psa a projevuje se poruchou souhry pohybů končetin psa a postupuje směrem od konců končetin směrem k hlavě. Onemocnění nicméně odezní samo většinou do 2 dnů po odstranění klíšťat.

Znáte i nějaké alternativní způsoby ochrany před klíšťaty?

Ano, takové způsoby znám. Pro sebe si je dělím do tří skupin. První skupina jsou bezpečné komerční repelentní přípravky na bázi rostlinných silic. Většinou jde o obojky, oleje, roztoky. Druhá skupina jsou repelentní přípravky, resp. různé bylinné výluhy či esence, které si lze připravit doma. Receptů na jejich přípravu je na internetu spousta, nicméně zde je důležité upozornit na skutečnost, že nikdo neověřuje bezpečnost takových receptů. Opatrnost je tedy na místě. Třetí skupinou jsou recepty využívající různých insekticidů ze zemědělství nebo výluhů některých velmi toxických rostlin, např. tabáku. Použití takových přípravků je vysoce hazardní. U všech alternativních způsobů je důležité počítat s tím, že jejich účinnost je omezená a nelze od nich čekat zázraky. Ze zkušenosti mohu potvrdit, že užití těchto preparátů má význam v době, kdy klíšťata nevykazují výraznější aktivitu a kdy šance na odehnání několika klíšťat, které potkáme na procházce je vysoká. Naopak očekávat výraznější efekt těchto preparátů během vrcholné aktivity klíšťat může být maximálně naše vroucí přání, které se ale většinou nenaplní.