Je to jedinečný pes, říká zpěvák Radek Banga o plemenu Akita inu

Radek Banga s Veronikou a psem Eirinem. (zdroj: zdroj: Jana Bóbiková)
Máte prvního psa, nebo jste si roli pejskaře už někdy zkusil?

No my jsme měli jako děti německého ovčáka. A pak ještě fenku stejného plemene. Ale o pejskaření se asi nedalo mluvit. Nicméně jsem mohl mít i svého pejska, ale ten mi tehdy tragicky zahynul už jako štěně. Eirin je pro mě taková satisfakce, už proto, že jsem ho dostal jako dárek k narozeninám od mé Verunky.

A jak jste psa vybírali?

Já jsem chtěl především pejska, ne fenku. Už dlouho jsme věděli, že chceme plemeno Akita inu. Byli jsme informováni, že je to složitý pes, ale právě to se mi hrozně líbilo. Ta jeho japonská osobitá povaha. Chtěl jsem psa, kterého si můžu vážit, ale ne agresora. Akity jsou úžasné, ale musíte být důslední ve výchově. Pak je to skutečně jedinečný pes.

Co na něm nejvíc obdivujete?

Na Eirinovi je toho hodně, co obdivuji. Především jeho neuvěřitelnou inteligenci. Skutečně -někdy je ten pes tak chytrý, že se bojím, až jednou řekne „čus páníčku, naučil jsem se mluvit“. Obdivuji jeho schopnost rozpoznat, kdy je čas bránit smečku a naopak kdy je čas ukázat lásku. Jeho věrnost je neskutečná, tím jsou Akity pověstné.

Je mi jasné, že budete hodně vytížený. Jak řešíte hlídání?

Je to těžké. Hlídat jej může v podstatě jen někdo, koho zná od mala. Nikoho jiného bych k němu nepustil. On jiným lidem totiž nevěří. Takže nám pejska hlídá v podstatě jen rodina. Jsme ale nejraději, když se hlídat nemusí. On je hodně závislý na své smečce a to platí i naopak. Jakmile si jednou Akitu pustíte k tělu, ta láska je opravdu velmi silná.

Radek Banga s Veronikou a psem  Eirinem. (zdroj: zdroj: Jana Bóbiková)
Radek Banga s Veronikou a psem Eirinem. (zdroj: zdroj: Jana Bóbiková)
Máte speciální výživu, nebo jste klasicky na granulích?

My krmíme především granulemi, ale není to snadné. Eirin je alergický na mnoho věcí. Když už musíme, dáváme mu jen maso.

Jak na vás reagují lidi v parku? Navazují se vztahy líp, nebo to vzhledem k popularitě nemá žádný vliv?

Ono je to malinko těžké, protože Akity jsou velmi dominantní a moc se s jinými psy nemusí. Lidé se nás spíš často ptají, o jaké plemeno jde, protože Akit je v těchto končinách málo. Tihle psi mají opravdu nádhernou srst, velmi šlechetný vzhled, podmanivé krásné oči a zaujmou vás na první pohled. Takže dříve se mě často lidé ptali, zda se se mnou mohou vyfotit. Dnes se častěji ptají, zda se můžou vyfotit s Eirinem.

Propašoval jste už Eirina do své práce?

Sem tam se stane, že uděláme nějaké focení, kde je Eirin. Třeba poslední velká kampaň KONTA BARIÉRY. Tam jsem s Eirinem. Ten náš pes je strašná modelka – představte si, že když vidí foťák, ihned pózuje. Je to neuvěřitelně legrační.

A může Eirn do postele?

Bylo nám řečeno, že pes do postele nepatří. Ale s našim Eirinem je to tak – on nechce do postele proto, aby nám ukázal svou dominanci. Jemu je totiž jedno, kde jsme. Vleze kamkoliv, kde jsme my, protože potřebuje být s námi. Několikrát za den přijde k nám a vítá nás, olizuje a chce obejmout. Když jsme na zahradě a je vedro, jde do stínu, ale tak, aby na nás stále viděl. Jeho láska a věrnost jsou neskutečné.

V jaké fázi jste nyní ve své profesi? Co děláte, co budete dělat?

Momentálně jsme vydali nový singl JIŽNÍ SPOJKA. K němu jsme natočili i videoklip, který jsem si poprvé i sám režiroval. Scenář doplňuje dvojsmyslný text, který poukazuje na problematiku dnešních vztahů. Jižní spojka chce ukázat, jak to dopadne, když mezi partnery vstoupí někdo třetí. Nemusí to ale být nutně člověk – tím třetím se může stát i mobil. Mimo aktivit kolem Gipsy.cz a programu prevence patologických jevů, se kterým jezdím již pátým rokem po školách, připravuji i takovou „prevenci pro dospělé lidi“. Chtěl bych své myšlenky představit i jinému publiku, než žákům na školách. Cítím, že v těchto podivných časech je třeba šířit určité dobro.

A to platí i o Vánocích. Jaké budou vaše svátky?

Doufám, že hlavně klidné. Můj pracovní režim je docela šílený a Vánoce jsou pro mě časem pohody, která je nezbytná. Člověk musí umět vypnout. Dnešní doba je totiž hektická. A když se neumíme zastavit, nejsme ani schopni vidět tu krásu kolem nás. Nevážíme si těch věcí, které jsou tak jisté, až si jich už nevšímáme. Spousta lidí hledá furt nějaké štěstí a přitom ho mají často přímo před očima. Pro mě jsou Vánoce časem, kdy si chci užít to největší štěstí – chvíle strávené s rodinou.