Proč se pes před venčením točí dokola, proč si vybírá strom místo trávy nebo proč nechce vykonat potřebu na vlastní zahradě? Psí chování je plné drobných rituálů, které mohou majitele překvapovat, bavit a někdy i znepokojovat. Ve skutečnosti ale většina návyků vychází z přirozených instinktů, biologie a dlouhého soužití psa s člověkem. V tomto článku se podíváme na deset nejčastějších otázek, které si majitelé psů kladou, a s pomocí poznatků veterinářů a odborníků na chování psů vysvětlíme, co se skutečně odehrává v psí hlavě.
Proč se pejsek při vyprazdňování točí dokola
Při vyprazdňování se pes často několikrát otočí, aby si vyrovnal nebo vyčistil místo pro pohodlné vykonání potřeby. Tímto pohybem zároveň rozhrabává trávu a listí a odstraňuje překážky. Psi také při tom naslouchají okolí, aby zachytili případné nebezpečí – cílí na vítr i zvuky. Pes se otáčí tak, aby se díval bezpečným směrem a měl možnost kontrolovat okolí. Tento úkon má i značkovací funkci: psi mají kolem konečníku pachové žlázy a rozhazováním trávy šíří vlastní pach po zemi jako další signál ostatním psům. Zajímavostí je, že někteří vědci zjistili, že psi při defekaci preferují orientaci sever a jih podle zemského magnetického pole, což může pomáhat lepší orientaci v teritoriu. Celkově je tedy točení a hrabání u psů normální instinktivní příprava pro pohodlnější potřebu a zároveň pro kontrolu okolí.
Proč jde pes močit spíš ke stromu a ne do trávy
Psi si rádi označují své teritorium močovými značkami. Vertikální objekty jako stromy, sloupy nebo keře dobře zadržují pach moči a pes tak dává ostatním zvířatům najevo své území. Veterinář MVDr. Alexandr Skácel pro TV Nova uvedl: „Psi si jím označují své teritorium a jasně tak dávají najevo, že je to jejich území. Odborníci navíc upozorňují, že značkování zpravidla zahrnuje jen malý zlomek moče a děje se tak v místě, které pes vnímá jako střed svého území. Proto si pes často vybírá právě stromy či sloupy – jejich pachová zpráva se lépe šíří a uchovává v okolí.
Proč pes funguje jako dobře seřízené hodinky
Psi mají podobně jako lidé cirkadiánní, tedy čtyřiadvacetihodinový biologický rytmus, který reguluje spánek, bdění i chuť k jídlu. Vnitřními hodinami se připravují na střídání dne a noci.
Neuroložka Alejandra Mondinová pro National Geographic uvedla, že u domácích psů hraje velkou roli i vliv majitelů, kteří zásadně ovlivňují čas krmení, procházek i socializace. „Psi jsou totiž nesmírně ovlivňováni svými lidskými společníky,“ uvedla. Na procházku v nevhodný čas si tak pes dokáže také zvyknout. V praxi tedy pes sice má biologické hodiny, ale jejich denní režim spoluutváří i rutina majitele.
Proč se pes točí, než si lehne
Jedná se o evoluční instinkt z divočiny. Předci psů si ve volné přírodě drápáním měkčili zeminu a vytvářeli si „hnízdo“ pro spaní a tím si zútulňovali a zateplovali místo, kde budou odpočívat. Hrabání u psa tedy slouží k vytvoření pohodlné podestýlky, zarovnání povrchu i odstranění nečistot. Kruhovým točením navíc pes zhutňuje podklad a udusává vegetaci, takže si zajistí měkké a vyhřáté místo k odpočinku. Tuto potřebu „vytvořit si pelech“ si psi nesou v genech z dob, kdy přežívání záviselo na vhodné připravené skrýši.
Proč psi nechtějí obleček
Většina psů vnímá oblečení jako cizí a nepřirozené omezení. Jeho srst a přirozená termoregulace mu umožňují chránit se před chladem i bez přídavných oděvů, takže obleček vnímá spíše jako nepohodlný. Oblečení může omezovat pohyb a dráždit kůži, což zvíře stresuje. Odborníci upozorňují, že mnozí psi při oblečení cítí diskomfort – některé psy to opravdu stresuje, mnozí domácí mazlíčci neradi cítí, že jsou v něčem svázaní. Veterináři proto doporučují oblékat psy jen když je to skutečně nutné, například v extrémním mrazu nebo při léčení kožních poranění. Učit psa na obleček bychom měli postupně pomocí pamlsků a chvály.
Proč někteří psi spí déle
Psi obecně nemají striktní „ranní“ nebo „noční“ typ podobně jako lidé. Většina psů vykazuje dva vrcholy aktivity – jeden v ranních hodinách a druhý ve večerních. Odpoledne a v noci mají spíše útlum. Důležité ale je, že psi jsou velmi flexibilní: silná vazba na majitele znamená, že kdykoli je potřeba, dokáží se přizpůsobit i neobvyklému času venčení či hraní.
Jinými slovy, pes se lehce přeladí na harmonogram rodiny – pokud ho venčíte brzy nebo pozdě, přijme toto pravidlo za své. Udržení pravidelného denního režimu (krmení, procházky ve stejný čas) pomáhá jeho biologické hodiny stabilizovat, ale většina psů se přizpůsobí tomu, co vyžaduje jejich páníček.
Proč si psi něco pamatují lépe a něco hůře
Psi mají paměť především asociativní, nikoli však lidskou. Zapamatují si, co se spustí z nějako vjemu – například určitá místa, vůně či osoby jim evokují zkušenosti, které s nimi spojují. Dokážou si pamatovat příjemné i nepříjemné události spojené s konkrétními zvuky či pachy. Jejich krátkodobá paměť je poměrně krátká – výzkumy naznačují, že po pár minutách už často zapomenou, co nedávno dělali. Naopak dlouhodobou paměť mají psi velmi dobrou – dobře si pamatují důležité osoby, místa či naučené dovednosti (například povely či trasu na procházkách) i mnoho měsíců či let. Psi tedy rozpoznávají a pamatují si opakující se rutiny a výcvik, ale nemají složitější schopnost „přemýšlet“ o času jako lidé. To vysvětluje, proč předešlý trest neukládají do dlouhodobé paměti. Naopak ale po mnoha letech vždy poznají svého páníčka podle vůně i podle vzhledu.
Proč psi vidí jinak než lidi
Psi mají v očích méně barevných čípků než lidé – vidí především v odstínech modré a žluté. Červenou a zelenou barvu jim zobrazuje spíše šedá až hnědavá škála, takže například oranžová hračka na zelené trávě pro ně bude spíše světle žlutá na šedém pozadí. Ve srovnání s lidmi mají psi na druhou stranu více světločivých tyčinek v sítnici, a tak vidí lépe při slabém osvětlení či ve tmě. Právě to jim umožňuje rozpoznávat pohyb za soumraku mnohem dříve než lidé (ale naopak nerozeznají jemné detaily ani barvy tak bohatě jako člověk). Psi se proto v orientaci spíše spoléhají na čich a sluch. Zrak využívají hlavně k rozpoznání siluet, pohybu a světelné intenzity.
Proč psi udržují hygienu v určitý čas
Psi nemají pevně stanovený čas osobní hygieny jako lidé. Sami si svůj kožich čistí (olizují) podle potřeby během dne – často po jídle, po vyvenčení nebo při probouzení. Neexistuje tedy konkrétní hodina, kdy se věnují očistě, spíše je to instinktivní reakce: například vlhkou tlapku olíznou po delším spánku nebo když se cítí špinaví.
Majitel by však měl dodržovat pravidelnou péči podle veterinárních doporučení, čímž rozumíme pravidelné koupání a udržování srsti v kondici, stejně jako čištění zubů a uší. Zkrátka hygienu psa řídí spíše vnější potřeby a lidmi stanovený režim (kdy a jak ho vykoupeme), ne nějaké psí vnitřní hodiny.
Proč pes nikdy nekálí uprostřed své zahrady
Psi většinou nechtějí znečistit místo, které považují za svůj domov či útočiště, naopak preferují vykonat potřebu dál od tohoto místa. Tento vzorec vychází ze sociálního instinktu u šelem: podobně jako vlci si i psi ponechávají čisté své přirozené doupě či klidové místo. Na vlastním pozemku tedy necítí potřebu silně vyznačovat cizí pach (naopak tam již sám zanechal mnoho informací svými stopami), a tak raději obchází okolí. Majitelé navíc často psa od mala trénují chodit k čůrání a kákání na procházce, takže to přirozeně odvádí jeho pozornost. Pokud pes najde lepší místo mimo dům, pak tam vykoná potřebu, především proto, že tam cítí pachy jiných psů či zvířat, které chce přebít vlastním pachovým značením. Z veterinárního hlediska je tedy toto chování běžné a je součástí teritoriální komunikace. Pokud potřebujeme psa naučit kakat na zahradě, odborníci radí vyhradit mu na to konkrétní klidné místo a trpělivě ho za správný úkon chválit a odměňovat.
